Nemám moc co psát. Protože čekám.

Čekám na výsledky v jakým stavu jsou moje ramena. Hlavně levý už jednou operovaný. Nemůžu, podle doktora a fyzioterapeuta nesmím, moc trénovat, takže můj trénink se omezil na techniku a snahu dostat ze záběru co nejvíc.

thumbnail-22

Dá se trénovat dýchání. A dá se aspoň trochu trénovat síla. A naštěstí aspoň při kraulu ještě ramena nebolí tak moc, aby se to nedalo zvládnout. Mám za sebou troje závody. Žádný ultra skvělý výkony se nekonaly. Jedny v Čechách v Brně. A dvakrát jsem si střihnul účast na Světový Sérii. Představte si, že máte zaplavat čas kolem vašeho osobního maxima. A máte v rukou sice skvělou techniku záběru, ale nedostatek síly i vytrvalosti. Výsledky sice žádná sláva, ale udělal jsem tam pár fakt skvělejch fotek pod vodou. 

Během týdne se dozvím co bude dál. Jestli další vyšetření, fakt se mi nechce do tunelu magnetický rezonance. Nebo se stane zázrak. A bude možná nějaká normální léčba pohybem a cvičením. 

Naštěstí mám před sebou minimálně půl roku, kdy bude čas dát se dohromady. Na podzim se bude rozhodovat co dál. A jak se připravit na Tokyo. Co jsem koukal do kalendáře, čeká mě pár závodů i přes léto, i když to budou jen štafety v triatlonu. Tam bych snad nemusel udělat úplně ostudu. A pak od září další závody v bazénu.

Začnu trénovat někoho jinýho. Konečně se budu moct pomstít za všechny ty roky “plavej! Nedrž se lajny!” :) Moc to nechápu, ale podle všeho jsou na světě lidi, kteří se chtějí učit plavat ode mě. 

A přes léto chci co nejvíc času trávit s rodinou. Konečně začít “učit plavat” svojí dceru a vůbec být s holkama konečně i na bazéně. A v bazéně. 

Text & Foto Jan Povýšil

sdílet na facebook
Kontakt

Rozhlédněte se kolem sebe, Svět je plný hrdinů. Znáte nějakého, který si zaslouží naši podporu? Napište nám.
Chcete podpořit dobrou věc? Dejte nám vědět. Těšíme se!